Co bych dala za celer? Teď možná i celé království! Staronový recept, který na stránkách prostě nesmí chybět. Píšete recenze? A mohla bych je vidět? Další český unikát, tentokrát celerový.
|
|
|
|
Přeji pěkný barevný den 🍁🍂
Jak už víte, část roku žiju v prosluněné Andalusii, která se stala mým druhým domovem ☀️ Miluju to tady, ale na některé odlišnosti si pořád nějak nemůžu zvyknout. Třeba na (pro mě naprosto záhadný) systém měření polštářů, peřin a povlečení 😅 A pak také na jinou nabídku zeleniny. Například takový kořenový celer! ©️ Neříkám, že se tu nedá naprosto vůbec sehnat, ale zdaleka není tak běžně k dostání jako v Česku. Přitom s touhle skvělou zeleninou, která má sezónu vlastně celý rok, se dá v kuchyni vyloženě kouzlit 😋 Proto jsem pro vás dnes vybrala dobroty právě z celeru a na web také přidala jeden (staro)nový recept, který již delší dobu slaví úspěch v aplikaci, ale na stránkách chyběl. Což je škoda, protože je to lahoda ❤️
|
Co vás v dnešním newsletteru čeká?
- (Staro)nový recept: Celerová rýže s houbami a tvarůžky
- Píšete někdy recenze?
- Surovina, co už nikdy nezbývá
- Celer nad zlato
|
|
|
|
NOVÝ RECEPT: Celerová rýže s houbami a tvarůžky
|
|
Květákovou rýži s největší pravděpodobností (hraničící s jistotou) už velmi dobře znáte. Zkusili jste ale někdy tu z celeru? Je skvělá! Osobně ji fakt miluju ❤️ Úžasně si rozumí například s houbami a také všemi druhy sýrů. Klidně i těmi chuťově extra výraznými, jako je gorgonzola, rokfór, niva a třeba i ryze české tvarůžky! Pokud je máte rádi, tak tohle jídlo rozhodně musíte ochutnat. A pokud je snad rádi nemáte, tak také ochutnejte, protože na konci receptu najdete tip, jak jídlo připravit i jinak, bez syrečků. Věřím, že si ho zamilujete úplně stejně jako uživatelé aplikace PaleoSnadno, kde tento recept už dlouho patří k těm nejoblíbenějším. Proto samozřejmě nesmí chybět ani na stránkách 👌
|
Kouknout na recept |
Recept je přirozeně bezlepkový (jako vždy), bez vajec a s nízkým obsahem sacharidů. Vyhovuje Primal a Low carb způsobům stravování. Pochutnají si na něm i vegetariáni.
|
|
|
|
Píšete recenze?
Před pár dny mi mimopražská kamarádka vyprávěla zážitek z nedávné návštěvy hlavního města. Přijeli na divadelní představení a ubytovali se v hotelu. Po divadle se chtěli zastavit někde na jídlo, ale bylo už pozdě a všechny restaurace zavřené. Došli až do hotelu, ale ani tam už kuchyně neměla otevřeno. Jenže kamarádka potřebovala něco sníst. Naposledy snídala a díky zdravotnímu omezení se jí už z hladu dělalo špatně. Hodně to zkrátím, ale hotelový personál jí vyšel vstříc, i přes zavírací hodinu. Nejenže dostala něco k jídlu (a prý to byl vyloženě naprosto top gastronomický zážitek, i když šlo o "obyčejný" nakládaný hermelín), ale mohla si to sníst v klidu, nikam je nevyháněli. Prý "Stejně tu ještě budeme aspoň hodinu uklízet, tak se v klidu najezte". Skvělý lidský a profesionální přístup! Když kamarádka děkovala, barmanka ji mile a ne vůbec nějak vtíravě požádala o napsání recenze na Google, a to přímo na ni jako zaměstnance. Prý musí od nich všichni, kteří přicházejí do styku se zákazníky, získat každý měsíc 15 recenzí! 😯 Nejdřív mi to přišlo extra drsné. Ale pak jsme se s kamarádkou shodly, že je to vlastně fajn. Že i díky tomu má hotel vstřícné zaměstnance a zákazníci získají skvělé služby. Není to totiž jen o tom, že by se snad báli případné kritiky, ale co si budeme povídat - pochvala vždycky potěší a motivuje být ještě lepší. Hotelu se také lépe daří a vytváří lepší pracovní prostředí, protože pozitivní recenze přitáhnou další zákazníky. Zkrátka, když je někdo spokojený a věnuje pár minut pochvale, je to naprosto super. Informuje tak ostatní, že nějaká služba nebo produkt stojí za to. Zvyšuje tím důvěru ostatních zákazníků, motivuje a podporuje toho, kdo za službou či produktem stojí.
Nejsem úplně člověk, který by si o pochvalu uměl říct, nebo se snad uměl sám pochválit. Tohle mi prostě nějak nejde přes pusu (přes prsty). Ale tentokrát udělám výjimku 😊 Uvařili jste něco podle mého receptu z webu a pochutnali si? Najděte si prosím chvilku a dejte mi o tom v komentáři vědět. Stal se z aplikace PaleoSnadno váš užitečný pomocník při každodenním vaření? Za pochvalu v recenzi na Obchod Play nebo App Store budu (a také mí kolegové) moc ráda. Díky! ❤️
|
|
|
|
|
Celer, co už nezbývá
Velmi dobře si pamatuju dobu, kdy jsem celer kupovala jen do vývaru. Vždycky mi ho hodně zbylo a já pak nevěděla co s ním 🤔 No a teď? Málokdy kupuju jen jeden! (Teda když ho seženu, viz výše 😄) Protože s touhle zeleninou, která je v Česku tak běžná a za hranicemi ji téměř neznají, se dá v kuchyni celý rok vážně nádherně kouzlit. Třeba takové celerové pyré, polévka, salát, hranolky, placky... No mňaaaam! 😋❤️
Proto jsem pro vás dnes (se slinou na bradě a s myšlenkou na nakupovací pátrací akci) vybrala 6 receptů, kde právě celer hraje hlavní roli. Pro dalších 26 dobrot, kde se aspoň mihne, nakoukněte do tohoto výběru z webu nebo do aplikace PaleoSnadno, kde jich najdete celkem 50.
|
|
|
|
Celer nad zlato 🟡>👑
V minulém newsletteru jsme si společně potvrdili, že Češi jsou přeborníci ve sbírání hub a ve světě se v tomto směru drží na prvních příčkách. Víte ale, že to platí i pro něco dalšího? Možná vás to překvapí, ale je to pěstování, příprava a konzumace celeru! Tedy konkrétně jeho kořene. Protože s řapíky nám to zatím úplně moc nej(e)de 😄
Řapíky, nebo kořen?
Bulvový celer dlouhodobě patří mezi tradiční české suroviny, zejména v kombinaci s další kořenovou zeleninou, jako je mrkev a petržel. V tomto „triu“ tvoří základ pro mnoho tradičních polévek a omáček. Ale už i ve starých kuchařkách můžete najít různé recepty čistě s kořenem celeru (třeba pečené plátky s ořechy a medovo-česnekovou zálivkou 😮). Naši národní kuchyni si bez této (pro někoho možná až příliš všední) suroviny ani neumíme představit. Ale v rámci světa je to vlastně rarita. Pouze okolní státy střední a západní Evropy to mají s celerem podobně jako my. Mezi největší pěstitele patří Německo, Nizozemsko, Francie, Rakousko, Belgie a právě Česko. Prakticky na celém světě s naprostou převahou ale "vládne" celer řapíkatý. Třeba v Americe je naprostou samozřejmostí podávat dipy doplněné právě svěžími řapíky celeru, v Itálii je tahle surovina (spolu s mrkví a cibulí) neodmyslitelnou součástí tzv. sofritta, které se používá jako základ pro mnoho slavných italských omáček a polévek.
Jedna rostlina, různé zacházení
Dříve jsem na kořenový celer koukala tak trošičku s despektem. Přišel mi nudný a nezábavný. Možná za to mohla jeho stálá dostupnost prakticky během celého roku a také to, že velmi často hrál v jídlech jen vedlejší roli, málokdy tu hlavní. Jenže pak jsem zjistila, že se pletu. A to hodně! Celerová jídla jsou vážně skvělá. Třeba takové hranolky, pyré, krémová polévka... A co teprve celý pečený celer plněný houbami a modrým sýrem? Mňam! (Recept najdete v aplikaci PaleoSnadno).
Kořenový celer má velkou výhodu v tom, že se dá dlouhodobě (v řádech měsíců) skladovat, proto je dostupný i v zimním období. Ale jeho pěstování vůbec není snadné! Je to tak trošku "primadona", která potřebuje přesně dané podmínky (stálou dostatečnou vláhu a také spíše střední teploty) a běda, jestli je nedodržíte. I to je jeden z hlavních důvodů, proč je ve světě více oblíbený jiný kultivar téže rostliny, celer řapíkatý. Ten totiž zdaleka není tak choulostivý a také má mnohem kratší vegetační dobu, takže po výsevu si na něm můžou zákazníci rychleji pochutnat. Tomu "našemu" to trvá na stůl až neuvěřitelných 6 měsíců!
Celer není jen kořen a řapíky
Když zmiňuju celer, nesmím zapomenout ještě na třetí odrůdu, kterou je celer listový. Ten se pěstuje kvůli svým aromatickým listům a semenům a používá hlavně jako koření. Už jste třeba ochutnali celerovou sůl? V zahraničí je velmi oblíbená, u nás ale zatím čeká na objevení. Nedávno jsem si ji ve Španělsku koupila a jsem z ní nadšená. Stačí jí špetička a polévka či omáčka dostane úplně jiný šmrnc. Hodí se skvěle třeba ke steakům, rybám, houbám nebo bramborám a takový plátek jogurtového chleba s máslem, lehce posypaný touhle dobrotou je vážně eňo ňůňo 👌
Co si budeme povídat - celer patří do té tajemné skupiny surovin, kde platí buď miluju, nebo nenávidím. Nic mezi tím. Může za to jeho velmi intenzivní chuť a vůně. Pokud si zrovna vy k němu cestu stále jen hledáte, dejte kořenu šanci v pečené podobě. Krásně totiž zesládne a jeho silné aroma se téměř vytratí. A u řapíků zase v obchodech vybírejte ty, které jsou hodně světlé a jen s jemným žebrováním. I u nich tepelná úprava výrazně zjemní chuť. Ale když je oloupete a vyhnete se zdřevnatělým kusům, tak rychle zjistíte, že i čerstvé řapíky jsou skvělé. Třeba po americku pro nabírání chuťově intenzivních dipů nebo třeba hummusu 😋
|
|
|
|
Archiv newsletterů!
Utekl vám nějaký dřívější e-mail s novinkami? Nakoukněte do archivu newsletterů. Věřím, že tam najdete spoustu dobrot a vychytávek pro snazší vaření.
Napište mi, pošlete newsletter dál - vše povoleno!
Tohle není klasický newsletter, na který se nedá odpovědět. Klidně mi napište. Moc ráda si přečtu, co vám chutná a co ne. Zajímá mě váš názor. Šířit a přeposílat newsletter vřele povoleno. Budu za to naopak moc ráda 🙂
|
|
|
|
Těším se na viděnou začátkem listopadu a v novém čase 🍂⏰
👩🏼🍳 Lucka Grusová z PaleoSnadno
|
|
|
|
Kde najdete mé další recepty?
|
|
|
|
|
|
|
|